V sobotu 17. září vyvrcholila na stadionu pražské Dukly letošní domácí soutěž družstev. Na Mistrovství ČR jsme přijeli jako obhájci mistrovského titulu z posledních tří let a jako čerstvý, již čtyřnásobný vítěz extraligy. Naším cílem bylo samozřejmě uspět co nejlépe, své pracně vybudované postavení upevnit a domácí titul obhájit.

Věděli jsme však, že letos to nebude vůbec jednoduché, neboť světlo světa spatřil nový model soutěže, o kterém se domníváme, že byl vytvořen přímo proti nám, aby mohl vyhrávat i někdo jiný. V extralize se nám navzdory tomu  podařilo suverénně vyhrát, ale o finále (MČR družstev) jsme věděli, že bude oříškem.

Mělo také novou podobu, která jakoby kopíruje systém Poháru mistrů pouze s jedním závodníkem v disciplíně, ale dodatečně do ní byla vložena ještě chůze a počet účastníků byl stanoven na 7 místo na 8.  Navíc termínově bylo finále posunuto na polovinu září a to kvůli Mistrovství světa a domácímu šampionátu do 22 let. Na těchto podnicích měl náš největší soupeř Dukla Praha početné zastoupení, což předurčovalo, že jeho dotyční závodníci budou rozzávodění a v dobré formě!  Naproti tomu většina našich borců skoro 2 měsíce nezávodila a výkonnost musela udržovat uměle.

Podle podrobných propočtů Oty Šedého se mělo jednat skutečně o tuhý boj, ve kterém měla mít Dukla mírně navrch. Tento předpoklad se bezezbytku naplnil, téměř po každé disciplíně se pořadí mezi námi měnilo a bodový odstup nebyl větší pěti bodů. Oproti soutěži žen náš vzájemný souboj vygradoval natolik, že před závěrečnou štafetou na 4x400m jsme nad Duklou vedli o pouhý jeden bod!  Štafeta Dukly tedy musela pokud možno zvítězit, nebo nás porazit o dvě místa. Když bylo jasné, že členem soupeřovi štafety bude i Pavel Maslák, bylo nám při naší čtvrtkařské marodce (Ruda Götz a Petr Szetei) jasné, že to není dobré.  Dukla štafetu podle předpokladů skutečně vyhrála a my jsme vybojovali druhé místo.  Konečný součet byla plichta 115 bodů ku115 bodům…neuvěřitelné!!!

Na tomto místě je nutné podotknout, že soupeři byl poněkud nakloněn i řídící soutěže, protože obě naše štafety nasadil do krajních drah (2 a 8), přestože papírově jsme zasluhovali dráhy výhodnější. A i kdyby ne, byli jsme v pozici úřadujícího trojnásobného mistra a obhájce titulu a to si aspoň ze slušnosti žádalo lepší dráhy!

Tak přišlo na řadu dle pomocné kritérium pro hodnocení v případě plichty – počet vítězství v disciplínách. Právě onou závěrečnou štafetou získala Dukla navrch, neboť na vítězství to po ní bylo 8:7!!!  Je to jako když ve finále Ligy mistrů prohrajete v 8. sérii pokutových kopů, nebo v hokeji rupnete v osmé sérii nájezdů…takový je sport.

Za 4 roky našeho účinkování v nejvyšší soutěži jsme utrpěli teprve druhou prohru, která však nebyla až tak bolestivá.

K záverečnému hodnocení:

Díváme-li ze zpětně, v danou chvíli nám nejvíce chyběl oštěp, kde musel zaskakovat diskař Igor Gondor, protože oba naši sedmdesátimetroví borci (Syrovátko a Guzdek) jsou zranění a i ten bod v dálce trošku chyběl…. V ostatních disciplínách jsme udělali maximum, co se udělat dalo. Citelně nám chyběli i další zranění Ruda Götz a Petr Szetei, ale málo kdy se to na hřišti sejde optimálně, že jo?:)

Kdyby se soutěžilo podle modelu posledních let, kdy do disciplíny nastupovali za každý tým 2 závodníci, neměla by Dukla v sobotu šanci, protože ve vrzích a bězích bychom udělali těžké body.

Z našich borců je třeba samozřejmě vyzdvihnout vítěze disciplín, tj. 2x Simon Ayeko (800 a 1500m), Roman Novotný (trojskok a 2. místo výška + 2. místo štafeta), Milan Kocourek (3000m), Jan Kreisinger (3000m př.), Michal Uhlík (400m př. + 2. místo štafeta) a Jan Veleba (100m + 2. místo štafeta). Měli jme spoustu druhých míst, z nichž nás nejvíc překvapilo to od Igora Gondora, který si v disku hodil osobní rekord 59,25m.

Prostě všichni naši borci si zaslouží uznání, neměli jsme výrazné mínus, krom toho oštěpu…

Vedení soutěže se konečně podařilo to, o co dlouho usilovalo – porazit Kroměříž a vrátit výstavní skříň české atletiky, Duklu Praha, na výsluní. My to Dukle upřímně a bez nějaké zášti přejeme, vyzkoušeli jsme si, co to obnáší, ty  klady i zápory. Přejeme jí, ať v příštím náročném „olympijském a evropském“ roce uspěje i na Poháru mistrů. My aspoň ušetříme nějakou tu korunu a budeme se moci v klidu připravit na odvetuJ

Na úplný závěr snad jen krátké zamyšlení:

byla ta letošní extraliga a MČR družstev atraktivnější a kvalitnější, jakou býti měla???  Mělo cenu změnit léta zažitý a osvědčený systém soutěže, kvůli jednomu mančaftu tam kdesi od Hulína?.........

Výsledky: http://online.atletika.cz/vysledky.aspx?idk=13158

STATISTIKA MČR DRUŽSTEV